Čas se donekonečna rozvětvuje a směřuje k nesčetným budoucnostem.
Každý chce za každou cenu být nevinný, i kdyby proto musel obžalovat nebe i zemi.
Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.
Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.
Idioti jsou jako láska: dokud budou na světě dva lidé, nevyhynou.
Věda je nejlepší způsob, jak z člověka udělat hrdinu.
Málo miluje ten, kdo ještě slovy musí vyjádřit, jak velice miluje.
Kde špatně žijí, nejen že nic neslyší, nevidí ale nic, ač jasné věci zří.
Pravda nezpůsobí tolik dobra na světě, jako natropí její zdání zla.
Láska se podobá dobré pověsti: byvše jednou ztracena, již se v té podobě nikdy nevrací.
Pokoušet se učit toho, kdo má o svém rozumu vysoké mínění, je pouze ztráta času.
Sebe ořeš, sebe branami vláčíš, sebe seješ, sebe též žneš.
Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to vše je pomíjivost a honba za větrem.
Proti gustu žádný dišputát.
Skutečnost jsou nepřátelské pravdy.
Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.
Mám odpor k davům, straním se všednosti.
...neboť, kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti.
Nemocný obvykle nemá tak silnou náturu, aby zdolal jak nemoc, tak léky.
Promyslet může člověk jen to, co zná, proto se má něčemu naučit. Ale ví jen to, co promyslel.
