Mé vlastní dílo ve mně vzbuzovalo hnus, zdálo se mi nesmyslným a jako by ani nebylo ode mne.
Naděje je sen bdícího.
Od člověka k člověku se táhne řetěz, který je jako pevná hráz proti nepřízni nebo tragice doby.
Nic nestačí tomu, komu je málo to, co stačí.
Moudrý člověk může jiti do každé země, neboť vlastí dobré duše je celý svět.
Pro pocit štěstí se obyčejně vyžaduje tolik času, kolik je ho třeba k natažení hodinek.
Chceme-li se přiblížit pravdě, musíme se v první řadě vzdálit všednímu životu.
V armádě má každý pěšák ve své tornistře maršálskou hůl.
Stav ve hříchu je horší hřích než jednotlivé hříchy, je to hřích sám.
Bláznovství, pane, obchází kolem světa jako slunce; není místa, kde by nesvítilo.
Válka je anachronismus. Vítězství bude jednou dosaženo bez děl a bez bodáků.
Lidstvo se bezhlavě žene vpřed, na zákaz nedbá či hřích.
Rozum nikdy nepřekoná obrazotvornost, kdežto opak je běžný.
Všechny ostatní věci musí; člověk je bytost, která chce.
Bijeme se více za své zájmy než za svá práva.
Bůh, který viděl vše, i člověka: ten Bůh musel zemřít! Člověk nesnese, aby takový svědek žil.
Jestliže úsudek je potvrzen skutečností a jestliže jej potvrzuje pokus, naše přesvědčení se upevní.
Revoluce nikdy nenáleží prvnímu, který jí začne, nýbrž vždy až poslednímu, který jí dokončil.
Teorie relativity může platit tisíc let a o den později může být vyvrácena.
Co jiného je tak pošetilé, jako líbit se sám sobě, sám sobě se podivovat?
