Lépe se ctí něco ztratit, nežli s hanbou vyzískat.
Když jsem měl dvacet, myslel jsem na lásku. Pak už jsem miloval jenom myšlení.
Své přátelé dělím na ty, které obdivuji, na ty, které ctím, a na ty, s nimiž mám soucit.
Prohřešil jsem se proti Bohu a lidstvu, protože moje dílo nedosáhlo takové kvality, jaké mělo.
Blbci žijí veseleji, neboť vždy mají více důvodů k smíchu než lidé moudří a přemýšliví.
Největší chyba je, když si nejsme vědomi žádné chyby.
Máš-li knihovnu s výhledem na zahradu, co ti ještě schází?
Nezlob se, nenaříkej a využij svého rozumu.
Třiadvacet let! A nic neudělal pro nesmrtelnost! (Don Carlos)
Jen malí lidé se perou o prestiž, velcí ji mají.
Bez vzdělání je život takřka obrazem smrti.
Bojíte-li se samoty, nežeňte se.
Láska je to, čemu se po svatbě říká omyl.
Člověk opravdu veliký se dokáže vždycky povznést nad události, které způsobil.
Přátelství širokých vrstev lidu je vladaři nezbytné; jinak se ve zlých dobách nemá oč opřít.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Lůza nezná v ničem míru; hrozí, nemá-li strach, jakmile se zalekne, lze jí beztrestně pohrdat.
Kdyby Bůh neexistoval, bylo by vše dovoleno.
Jeho pád nastal, když ztratil stud, věrnost, úctu k pohostinství, slušnost. (O Alexandru Velikém)
Zlo není opakem dobra, je jen nedokonalostí, překážkou.
