Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě.
Dovedně a v pravý čas bláznem se tvářit - toť nejvyšší moudrost.
Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.
Žebrák, který se stydí, je chudák.
Vše se mění, nic nezaniká.
Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv: není už posuzován svými, svou generací.
Omyl naprosto není opakem pravdy.
Fantazie je náš duch nebo náš démon.
Nikdy není příliš pozdě na to stát se tím, kým jste kdysi mohli být.
Naše nedůvěra posiluje nepoctivost druhého.
Čím těžší je práce, které ve jménu lásky věnuješ své síly, tím větší je tvé nadšení.
Velká část sporů mezi lidmi vzniká z toho, že nedovedou držet jazyk na uzdě.
Peklo a ráj mi připadají nepřiměřené. Lidské skutky si toho tolik nezaslouží.
Každý člověk více nebo méně pociťuje potřebu stát se jiným člověkem.
Čestná smrt je lepší než život v hanbě.
Rozum nikdy nepřekoná obrazotvornost, kdežto opak je běžný.
Nepomáhá nám tolik pomoc našich přátel jako jistota, že by nám pomohli.
Iluze je první ze všech radostí.
Člověk nemá nikdy padat na zem, jen protože věří, že ho někdo zvedne.
Plodit a nevlastnit, tvořit a nepodržovat, vést a neovládat, tomu se říká hluboký Život.
