"...tvá pýcha je tvůj nejstrašnější trest, tvůj vztek je pravé peklo, jež tě škvaří, tvá zuřivost si říká o bolest."
"A spatřil jsem ho tak, jak jsem ho znal, jak když ho peklo vůbec nezajímá, vypínal hruď, i peklem pohrdal. (Tak popisuje Dante v Pekle setkání s Farinatou degli Umberti, vůdcem florentských ghibellinů, který byl po smrti odsouzen pro kacířství.)"
"Mám sen, že jednoho dne tento národ povstane a bude skutečně žít podle svého kréda: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.“ Mám sen, že jednoho dne na červených kopcích Georgie budou synové bývalých otroků a synové bývalých otrokářů schopni spolu zasednout u stolu bratrství. Mám sen, že jednoho dne i stát Mississippi, pouštní stát, mořený horkem nespravedlnosti a útisku, se změní na oázu svobody a spravedlnosti. Mám sen, že moje čtyři děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzováni podle barvy své kůže, ale podle svého charakteru. Dnes mám ten sen!"
"Přátelství? Lehký opar z vína, / tlach, směna klepů, křehký most, / kde chodí ješitnost a špína / či protekčnictví hanebnost."
"Vědět všechno o světě, to není hřích... Pojďme, nechť vidíme také klamná dobra, tím dražší nám pak bude usilovat o ta pravá."
"Vše, co bylo, je jen sen, / vše, co přijde, bude milé."
"Všechny čeká stejná noc stezkou smrti jednou půjdeme."
(Není) nic pánovitějšího než slabost, která se cítí opřena o sílu.
...bez lásky nemůže být v žádném smrtelníkovi žádná ctnost či něco dobrého.
...existuje nekonečný vesmír, který je výsledkem nekonečné Božské moci, neboť považuji za věc nehodnou Božské dobroty a moci, aby božstvo dalo vznik konečnému světu, když vedle toho světa mohlo dát vznik jinému a nekonečně mnoha jiným.
...kdo jest poslušen svého břicha, upadá v moc nepřítele...
...máš mluvit jen tehdy, když víš, že věci rozumíš. Ten, kdo mluví na poradě, má být umělcem, mluvení je těžší než kterákoli jiná práce a jen tomu slouží, kdo je ovládá dokonale.
...neboť, kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti.
...ti, které příroda stvořila tupé, jsou méně ubozí než ti, z nichž se stali následkem jejich zvířecích žádostí tupci.
...tragédie mají své místo u bohatých a králů a tyranů; chuďas v tragédii není, leda ve sboru.
...všichni máme tělo z téže látky a jeden a týž Stvořitel nadal všechny duše týmiž silami, týmiž schopnostmi a týmiž vlastnostmi. Teprve ctnost rozlišuje nás všechny, kteří jsme přišli a přicházíme na svět stejní. Ti, kdo z ní vytěžili větší část a jednali šlechetně, bývali zváni šlechtici - ostatní zůstali nešlechtici.
„Odneste ho, simulanta," řekl Bautze, když zjistil, že je muž mrtev.
„Odpusť nám naše přednosti!“, tak bychom měli přistupovat k sousedovi.
A lidské věci churavějí od toho, že lidé léčí všechna zla zas novým zlem.
A není známo, že mravy zamilovaného láska přizpůsobuje druhému?