Ženy nejsou stvořeny k běhu. Když prchají, tedy proto, aby byly dostiženy.
I na bídu člověk vzpomene rád, když zakusil nesčetně běd a mnohými zeměmi prošel.
Věda je nejlepší způsob, jak z člověka udělat hrdinu.
Myšlenky nemohou přežít, jestliže člověk za ně nemůže bojovat.
Zde se to nerozhodne, ale sílu rozhodování lze vyzkoušet jenom zde.
Přivést k zoufalství duši mladého člověka je zločin, který překonává všechny ostatní zločiny.
I stařec je k poučení vždy dost mlád.
Nezoufej nad vlastní silou! Tvé srdce je dosti bohato, aby se samo oživilo. (Valdštejn)
Nechci mít nic s člověkem, který umí jedním dechem foukat horce i studeně.
Kdo je nakažen strachem z nemoci, ten už je nakažen nemocí strachu.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Čím výše stojíme, tím pokorněji si počínejme.
Vědět, kdy být zticha a kdy mluvit, to je velká věc.
Viděl jsem houf hrobařů: tancovali držíce se za ruce a volali: Vítán budiž mor!
Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
Osel chce přijímat rány a lůza chce být ovládána.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Láska z milosti je vlastně jen ranou osudu ze soucitu.
Ctnost rodičů je velké věno.
Mít dobrou mysl nestačí. Hlavní je používat ji.
