Všichni lidé mezi čtyřmi moři jsou bratři.
Kdo chce vládnout, nesmí hnát lid před sebou, ale kráčet před ním.
Celý svět je naší společnou vlastí.
Nejlepší důkaz je zkušenost.
Tvoříce nějaké dílo, poznáváme až na konci, co má býti na začátku.
Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.
Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.
Pokud zanikne spravedlnost, není žádný důvod, aby lidé žili na Zemi.
Svini vleze štěstí samo do rypáku.
Jsme tak zvyklí přetvařovat se před druhými, že nakonec se přetvařujeme sami před sebou.
Spokojenost se sebou samým je ve skutečnosti to nejvyšší, v co můžeme doufat.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Každá přílišnost je přirozené povaze nepřátelská.
Člověk opravdu veliký se dokáže vždycky povznést nad události, které způsobil.
Lépe se ctí něco ztratit, nežli s hanbou vyzískat.
Sobě dobře činí, kdo činí dobře svým přátelům.
Zoufalství nad hříchem je pokus o záchovu tím, že klesneme ještě hlouběji.
Člověk je ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je on sám.
Co sis sám zavinil, to bolí nejvíce.
Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.
