Člověk jest svět v malém.
Učím se, co je k učení, a hledám to, co nalézt lze - oč bohy žádat, žádal jsem.
Láska je pro mysl člověka složitější než matematika - mnohdy s neřešitelnými případy.
Člověk je ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je on sám.
Opatrnost a nedůvěra jsou dobré věci, jen je i vůči nim nutná opatrnost a nedůvěra.
Silní neumírají přirozenou smrtí.
Člověk je zrozen k věrnosti, a kdo ruší věrnost, ruší podstatu člověka.
Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.
Láska je příčinou bezstarostného neklidu.
Je vinen dvojnásob, kdo se za své provinění nestydí.
Rozkoš je prémie přírody za námahu plození a rození.
Spravedlivý člověk je nejklidnější, nespravedlivý však je pln největšího neklidu.
Válka je hrozná, nepřípustná, ale ještě hroznější a nepřípustnější je otroctví.
Tichá voda břehy mele.
Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Kdo je nakažen strachem z nemoci, ten už je nakažen nemocí strachu.
Pokud se příliš pevně chytíš stínu, dávej pozor, aby ti neunikla podstata.
Nepoddávej se ženě celou svou duší, aby ona nakonec neovládla tebe.
Dva milostné dopisy píšeme těžko - první a poslední.
Jsou matce její děti kotvou v životě.
