Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Bláznovství, pane, obchází kolem světa jako slunce; není místa, kde by nesvítilo.
Je nespolečenský? Tím je už napůl řečeno, že je to chlapík výtečných vlastností.
Kdo z lakoty nepřeje potřebnému, sám sobě škodí.
Vidíš-li ušlechtilého muže, snaž se mu vyrovnat; vidíš-li špatného, zpytuj své svědomí.
To právě jest kletba zlého činu, že dále plodě, zlé musí rodit.
Lidé požadují svobodu slova jako náhradu za svobodu myšlení, kterou zřídka využívají.
Ten, kdo hledá pravdu, musí, pokud to jen možno, pochybovat o všem.
Malířství je poezie, která se vidí, ale necítí. Poezie je malířství, které se cítí, ale nevidí.
Především v manželství je nutno chyby znát, nikoli nenávidět. Sama sebe haníš, když haníš manžela.
„Odpusť nám naše přednosti!“, tak bychom měli přistupovat k sousedovi.
Jediným velkým lékařským uměním je vyléčit pacienta a je lhostejno, jakým způsobem se to podaří.
Své přátelé dělím na ty, které obdivuji, na ty, které ctím, a na ty, s nimiž mám soucit.
Uč se, chlapečku malý, z úsměvu poznávat matku.
Učím se, co je k učení, a hledám to, co nalézt lze - oč bohy žádat, žádal jsem.
Vše, co se mezi smrtelníky podniká, je plné bláznovství, vždyť to konají blázni zase jen s blázny.
Mnozí umírají příliš pozdě a někteří umírají příliš záhy. Ještě zní cize nauka: Umři v pravý čas!
Vážím si tolik života, který je nám dán jen jednou, že ho nehodlám věnovat aktuální mizérií.
I ten největší filosof se často neubrání nějaké blbosti.
Není známo, co se skrývá v srdci...
