Život je neustálé odvádění pozornosti, jež nedovolí ani, abychom si uvědomili, od čeho to odvádí.
(Není) nic pánovitějšího než slabost, která se cítí opřena o sílu.
Spánek i bdění, překročí-li míru, jsou nemocí.
Sebekázeň je společnicí samoty.
Lež nikdy nežije tak dlouho, aby byla stará.
Žena chce vždycky obohatit toho, s kým právě žije.
Největší chyba je, když si nejsme vědomi žádné chyby.
Jedinec pro mne znamená tolik jako množství a množství tolik, co jedinec.
Lidé jsou zrozeni k poctivosti. Kdo je nepoctivý, a přece žije, uniká zkáze jen o vlas.
Nepravda je jako sněhová koule: čím déle ji válí, tím je větší.
Věřím-li někomu, dělám to bez výhrad, ale věřím jen málokomu.
Však vahadlo práva se vychýlí a člověk se učí utrpením.
Moudří lidé mluví, protože mají co říct. Blázni, protože by rádi něco řekli.
Vědět, kdy být zticha a kdy mluvit, to je velká věc.
Bůh stvořil člověka k obrazu svému a člověk mu to dokonale oplatil.
Člověk je vážen nebo nevážen nejen podle toho, co dělá, nýbrž i podle toho, co chce.
Každého táhne vlastní rozkoš.
Lépe se ctí něco ztratit, nežli s hanbou vyzískat.
Láska je taková, že čím víc člověk miluje, tím víc touží milovat.
Jest nevědomost slabým lékem v útrapách.
