Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením.
Nikdo se nepovažuje za ve všech směrech druhořadějšího, než je člověk, kterého obdivuje.
To podstatné, z čeho je člověk živ, nepramení z věcí, nýbrž z uzlu, který věci svazuje.
Zdržení se léčby je často ten nejlepší lék.
Nenávist mezi blízkými příbuznými bývá obvykle nejprudší.
Za tím kráčí Smrt, kdo z boje utíká.
Kdo je přísný k sobě a shovívavý k druhým, neživí v sobě hněv.
Fantazie je náš duch nebo náš démon.
Často se ukazuje, že malí přátelé jsou vlastně velcí.
Vladaři nikdy neměli nouzi o vhodné záminky k porušení slova.
Člověk může být v lásce šťasten, jen když přestal milovat sebe sama.
Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.
Člověk je zvláště sváděn věcmi, které připomínají jiné, představují je nebo napodobují.
Mám odpor k davům, straním se všednosti.
Lékař musí být odpovědný i za to, co mu pacient neřekne.
Oráčem chtěl bych raději být a jako nádeník dřít se pro nebohatého, než kralovat mrtvým!
Naděje je sen bdícího.
Láska se podobá dobré pověsti: byvše jednou ztracena, již se v té podobě nikdy nevrací.
Žebrák, který se stydí, je chudák.
I stařec je k poučení vždy dost mlád.
