Nezoufej nad vlastní silou! Tvé srdce je dosti bohato, aby se samo oživilo. (Valdštejn)
To právě jest kletba zlého činu, že dále plodě, zlé musí rodit.
Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.
Žena chce vždycky obohatit toho, s kým právě žije.
Pomlouvač má ďábla na jazyku, a kdo ho poslouchá, tomu sedí v uchu; malý je rozdíl mezi nimi.
...neboť, kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti.
Milovat bližního znamená s radostí plnit všechny povinnosti, které vůči němu mám.
Nemůže člověk podat odpudivějšího důkazu o své malosti, než je nevíra ve velké lidi.
Reálný život člověka je často život, který jsme nikdy neviděli.
Podřízené duše nikdy nezávislost neunesou a nutně z ní vždy znovu prchají do nového otroctví.
Když jsem měl dvacet, myslel jsem na lásku. Pak už jsem miloval jenom myšlení.
Nepravda je jako sněhová koule: čím déle ji válí, tím je větší.
Láska je taková, že čím víc člověk miluje, tím víc touží milovat.
Čisté srdce se snadno nepoleká.
Co je potlačováno, šíří se. Co je oslabováno, sílí. Co je ničeno, rozkvétá.
Dneska je každý duchaplný. To je skutečná pohroma. Člověk už zrovna prahne po malé hlouposti.
Nic nepůsobí ve státě více škody, než když chytráci jsou považováni za muže moudré.
Hlupák se nemění, neboť čas ho míjí a zkušenost se mu vyhýbá.
Je-li některá žena věrna svému muži, je to ze zlomyslnosti k tomu druhému.
Snažte se připojit ke kráse skutečné hodnoty.
