Skromnost krášlí muže, ale pravý muž se krášlit nemá, a proto nesmíme býti skromní přespříliš.
Když máme lepší, dobrý důvod padá.
Jazyk je obrovskou ustavičnou výzvou k vyššímu vývoji.
Vždyť bohové i smrtelníci mají strach před hněvem prosebníka, jehož zradili.
Budoucí osud dítěte je vždy dílem matky.
Kněžka paměť ubíjí přítomnost a obětuje její srdce svatyni mrtvé minulosti.
Ani tragickou naříkavost, ani netečnost nevěstky!
Co chceme, tomu také ochotně věříme, a doufáme, že si i ostatní myslí, co si myslíme sami.
Naděje je sen bdícího.
Na ženách nemálo záleží, jací jsou muži.
Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
Jen ten, kdo se sám upálí, bude pro lidi věčně šlehajícím plamenem.
Nenásilí je první přikázání mé víry. Je to i poslední přikázání mého kréda.
Medicína dělá lidi nemocnými, matematika smutnými a teologie hříšnými.
Jednej, mluv a mysli ustavičně tak, jako by ses už měl rozloučit se životem.
Rozum a zkušenost nemohou být v opozici trvale.
Volný čas tvoří nejdůležitější část našeho života.
Moudří lidé mluví, protože mají co říct. Blázni, protože by rádi něco řekli.
Není možné, aby člověk žil šťastně, nežije-li rozumně.
Každý neúspěch člověka něčemu naučí, pokud se chce nechat poučit.
