Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
...bez lásky nemůže být v žádném smrtelníkovi žádná ctnost či něco dobrého.
Vše, co stojí za to, aby bylo vykonáno, stojí za to, aby bylo vykonáno dobře.
Všechno velké, co tu kdy bylo, bylo tu vždy jaksi „navzdory tomu“.
Mnoho žen má dost rozumu mluvit v pravý čas, málokteré však dokážou v pravý čas mlčet.
Šťastný národ, který má nudné dějiny.
Předmětem umění není jednoduchá pravda, ale složitá krása.
Chceme-li se přiblížit pravdě, musíme se v první řadě vzdálit všednímu životu.
To podstatné, z čeho je člověk živ, nepramení z věcí, nýbrž z uzlu, který věci svazuje.
Lépe je pykat za to, co jsme si užili, než litovat to, co jsme propásli.
Příroda se děsí prázdna.
Viděl jsem houf hrobařů: tancovali držíce se za ruce a volali: Vítán budiž mor!
Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.
Zvítězit mohou ti, kdo věří, že mohou.
Ten, kdo nemá upřímných přátel, je vlastně sirotkem.
Moc není nikdy dostatečně pevná, je-li příliš velká.
Dnes už nejsou žádné děti.
Sláva je zřejmá záplata na hadrech.
Více ceníme povznášející klam než tmu přízemních pravd.
Člověk a mysl se čistí tragédií.
