Večer, který stéká po chladných horách, nakonec změní srdce v led.
Dva milostné dopisy píšeme těžko - první a poslední.
Nenávist je možno rozpoutat jak dobrými, tak zlými skutky.
Máš-li knihovnu s výhledem na zahradu, co ti ještě schází?
Řeč člověka je jako jeho život.
Plodit a nevlastnit, tvořit a nepodržovat, vést a neovládat, tomu se říká hluboký Život.
Den tlačen jest dnem a spěšně hynou nové měsíce.
Málo miluje ten, kdo ještě slovy musí vyjádřit, jak velice miluje.
Je z lidí, kterým se i v kanceláři říká prázdná hlava.
Běda vojevůdci, který přichází na bojiště s nějakým systémem.
Tichá voda břehy mele.
Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost fakt, či fantazie.
Své chudé hroudy do smrti se nezřeknu; tam ječmen sice chroupám, ale bez bázně.
Především v manželství je nutno chyby znát, nikoli nenávidět. Sama sebe haníš, když haníš manžela.
Každé umělecké dílo opěvuje nutnost.
Neopětovat žádost ženy znamená též zničit její hrdost, urazit její stud...
Člověk je svobodný, může-li postupovat otevřeně a nemusí užívat lsti.
Do každého věkového stupně vstupujeme jako nováčci a chybějí nám k tomu zkušenosti.
Vždy odpouštějme svým nepřátelům - nic je nedokáže víc rozzuřit.
Už osud na svém brusu ostří si spravedlivý meč pro nové dílo zkázy.
