Nežijeme z věcí, ale z jejich smyslu.
Nemocný obvykle nemá tak silnou náturu, aby zdolal jak nemoc, tak léky.
Pro pocit štěstí se obyčejně vyžaduje tolik času, kolik je ho třeba k natažení hodinek.
Bijeme se více za své zájmy než za svá práva.
I proto se děsíme smrti, že někdy zdá se býti dezercí.
Žádné otroctví není potupnější než otroctví dobrovolné.
Je v povaze smrtelníků kopnout do člověka, když leží.
Pozor před dobrotisky! Styk s nimi zeslabuje.
Tajemství našeho konání spočívá ve vyléčení láskou.
Provozování lékařství je boj a také fraška, hraná třemi osobami: pacientem, lékařem a nemocí.
Kdokoliv touží po životě v špatnostech, je buďto zbabělec, či zcela bez citu.
Raději se chci s Platónem mýlit, než mít s jinými pravdu.
Svoboda je bezcenná, neznamená-li také svobodu se mýlit.
Nenávist, pravý opak lásky, vzniká z bludu, vycházejícího z domněnek.
Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
Naděje je sen bdícího.
Spravedlnost je konati, co je třeba, nespravedlnost je nekonati, co je třeba, a odkládati to.
Poezie je teologie. (Prohlásil Dante podle Boccacciova svědectví.)
Pravda se neztratí, ale život je možno zardousit, příkladů je dost.
Svět je všude dokonalý, kam nepřijde člověk se svým trápením.
