Organismus má dost příčin, aby byl vůči sobě nespravedlivý, svrchovaně nedůvěřivý a hypochondrický.
Žádná neřest a žádná brutalita nezpůsobila tolik krveprolití jako lidská zbabělost.
Ve všem je míra a všemu jsou dány určité meze, za nimiž nemůže zůstat už právo a před nimi též ne.
Málo potřebuje ke štěstí, komu na prostém stole třpytí se solnička z dob rodičů jeho.
I když člověk po celý čas nic nedělá, je nutné si odpočinout.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Je rozumný, kdo se nermoutí pro to, co nemá, nýbrž se raduje z toho co má.
Hádají-li se lidé dlouho, dokazuje to, že není jim samým jasno, oč se hádají.
Příroda se děsí prázdna.
Člověk jest svět v malém.
Stárnutí je nepříjemné, ale je to jediný způsob, jak žít dlouho.
Když usínáš, zapomínáš na sebe. A při probuzení si na sebe zase vzpomeneš.
Neváží si života - nezasluhuje ho.
Nežijeme z věcí, ale z jejich smyslu.
Zkušenost si dává platit neobyčejně vysoké školné, ale naučí tolik, jako nikdo jiný.
Není moudrý ten, kdo ví mnoho, ale ten, kdo ví, čeho je třeba.
Nesmíme se nechat zmást důkazy!
Víra je určitým druhem šestého smyslu, který začne působit tehdy, když selže rozum.
Třiadvacet let! A nic neudělal pro nesmrtelnost! (Don Carlos)
Dlouhé utrpení unaví nejen nemocného, ale i soucit druhých.
