Každý člověk více nebo méně pociťuje potřebu stát se jiným člověkem.
Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou dvě křídla okna, která nelze otevřít ani zavřít samostatně.
Ideály jsou jen k tomu, aby se na nich vydělávalo.
Člověk je zrozen k věrnosti, a kdo ruší věrnost, ruší podstatu člověka.
Je lepší bezpráví trpět, než páchat.
Zákony jsou pavučiny, jimiž velké mouchy proletí, kdežto malé se v nich zapletou.
Slabá místa v knize musí být napsána lépe než všechna ostatní.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, nebere si na pomoc rozum, ale paměť.
Revoluce nikdy nenáleží prvnímu, který jí začne, nýbrž vždy až poslednímu, který jí dokončil.
Večer, který stéká po chladných horách, nakonec změní srdce v led.
Vírou se žije, skepsí účtuje.
Vzdělanost je šťastným lidem ozdobou a nešťastným útočištěm.
Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Každá přílišnost je přirozené povaze nepřátelská.
Neodvažujeme se ne proto, že by věci byly obtížné. Jsou obtížné, protože tu odvahu nemáme.
Ne dokonalost, nýbrž nedokonalost charakterizuje vesmír.
Činit dobro je výsada, kterou člověk nepostoupí ani svému učiteli.
Čím víc dáváš, tím se stáváš větším. Ale ztrácet neznamená dávat.
Ignorance a arogance jsou nerozlučné sestry.
Vychovávání je největší a nejtěžší problém, který člověku je možno uložit.
