To, co stáří působí lidem, jest zlé ve všem všudy.
Jak bojovat mám - člověk - s božským osudem, když proti hrůzám nepomáhá naděje.
Pozbude-li muž vnitřního smyslu pro tvůrčí činnost, cítí se ztracen, a je skutečně ztracen.
Jen bezcitný muž uvádí ženu do rozpaků.
Člověk může srdcem milovat, ale jen rozumem být šťasten.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje a neví, kdo to pobéře.
Velmi ubližují nerozumným, kdož je chválí.
Obec, zvyklou žít svobodně, lze snadněji udržet s pomocí jejích vlastních občanů.
Nic neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost.
Pobývej s přítelem teprve když ukončil svou práci, aby jeho záležitosti neutrpěly.
Sobě dobře činí, kdo činí dobře svým přátelům.
Když máme lepší, dobrý důvod padá.
Dělá-li soupeř chybu, netřeba ho rušit.
Etika je obecno a jako taková je tedy božská.
I proto se děsíme smrti, že někdy zdá se býti dezercí.
Lépe je pykat za to, co jsme si užili, než litovat to, co jsme propásli.
Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Važ si sebe, nedávej rukám volnost, když je mozek líný.
Chci uchopit krásu; uniká mi, zanechávajíc jen tělo v rukou mých...
Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost.
