Provozování lékařství je boj a také fraška, hraná třemi osobami: pacientem, lékařem a nemocí.
Kdo slyšel ráno o Správné zásadě (tao, cestě), může večer umřít bez lítosti.
Dějiny jsou to, co se událo a co se stále a znovu děje.
Z rozumu se rodí nové, ze srdce věčné.
Rychle uplývá čas a my stárnem, jak tiše jdou roky.
Nikdo nikdy nevykonával hanebně získanou moc dobrým způsobem.
Kde je vědění a inteligence, bude také velká faleš a pokrytectví.
Kdo by ctil, co se bohům protiví?
Čím těžší je práce, které ve jménu lásky věnuješ své síly, tím větší je tvé nadšení.
Ve všem je míra a všemu jsou dány určité meze, za nimiž nemůže zůstat už právo a před nimi též ne.
Velmi ubližují nerozumným, kdož je chválí.
Největší vinu má ten, kdo nechce slyšet pravdu.
Pokud něco vůbec stojí za námahu, je třeba to udělat pořádně.
Skoro všichni lidé umřou na léky, nikoliv na nemoce.
Život zasvětit pravdě. - Rousseauovo osobní heslo, podle Iuvenala.
Před svým přítelem se nemusím omlouvat, nemusím se bránit, nemusím nic - u něho nacházím pokoj.
Ignorance je nejmilejší ze všech nauk, protože nevyžaduje žádné úsilí a nevede k melancholii.
Je tam jen jeden upřímný člověk, ale i ten je - mám-li být upřímný - svině.
Omyl naprosto není opakem pravdy.
Minulost není pro mne ničím, budoucnost se mne ještě netýká.
