Lidské srdce - toť chaos vesmíru.
Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.
Pravda nezpůsobí tolik dobra na světě, jako natropí její zdání zla.
Člověk je substance smrtelná, vyjadřující myšlenky řečí.
Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
Rozkoš je prémie přírody za námahu plození a rození.
Tyhle lidi smrt nepřemůže, neboť budou veselí, i když je smrt bude kosit.
Lež si nemůže dovolit porážku, ale pravda ano.
Pes, který štěká, nekouše.
Kdybychom psi naučili mluvit, ztratili bychom posledního přítele.
V nic se nemůže doufat, když bohové nechtějí tomu.
Nechci mít nic s člověkem, který umí jedním dechem foukat horce i studeně.
Ať si říká Aristotelés a celá filosofie, co chce, tabáku se nic nevyrovná.
Naděje byť malá, zelená se...
Neobětujme slabé silným, chceme-li se sami zachránit.
Nezoufej nad vlastní silou! Tvé srdce je dosti bohato, aby se samo oživilo. (Valdštejn)
Často nemá člověk většího nepřítele než sebe samého.
Výcvik ke zdraví, toť střídmost v jídle a píle v námahách.
Pěkné lakýrky a oděv elegantního střihu působí na ženy víc než sebelepší vědecká práce.
Kdo nemá jediného přítele, toho život nestojí za to, aby byl žit.