Správně se má každý měřit jen vlastní svou mírou a stopou.
Srdce člověka je brzo klidné a brzo zas zastřeno mračny; ale srdce poctivce, podobno divadlu přírody, je vždy velké a krásné, ať je klidné nebo vzrušené.
Srdce je klíčem ke světu a k životu. Žijeme v tomto bezmocném stavu, abychom milovali - a byli druhým zavázáni.
Srdce, které dovede čelit všemu, v dobách těžkých doufá a v dobách šťastných osudu se bojí.
Stalo se, tak se stalo; už se nedá odestát.
Stálý styk se špatnými rozmnožuje sklon ke špatnosti.
Staň se poctivým a můžeš si být jist, že pak bude na světě o jednoho lotra méně.
Stane-li se, že charakter tvého přítele neobstojí ve zkoušce, nezískávej své pravdy odjinud, ale promluv si s ním sám, vyřiď s ním ten případ mezi čtyřma očima tak, až dosáhneš toho, že již jeho chováním netrpíš.
Staneme-li se ve svém hříchu zatvrzelými, pak - běda! - moudří bohové naší vlastní špínou zapečetí nám oči.
Stará bába jako žába ve dne v noci studená, mladá dívka jako peřina ve dne v noci zahřívá.
Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.
Stárnutí je nepříjemné, ale je to jediný způsob, jak žít dlouho.
Starost a opatrnost jsou špinavé vlastnosti pozemské, ale přece: co nenatropila již v životě bezstarostnost.
Starší generace málokdy dbá tvých přání. A proto, jdeš-li žádat o ruku, nikdy nespoléhej najisto, že budeš odmrštěn.
Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv: není už posuzován svými, svou generací.
Starý přítel nejlepší.
Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí.
Stát by na tom byl dokonce někdy lépe, kdyby se nesnažil být bohatý.
Stav ve hříchu je horší hřích než jednotlivé hříchy, je to hřích sám.
Stejnost - toť hlubina záhadnosti. Záhada všech záhad, Brána veškeré tajemnosti.
