Není moudrý ten, kdo ví mnoho, ale ten, kdo ví, čeho je třeba.
Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
Člověk jest svět v malém.
Kdykoli se přijme potravy nad přirozenou potřebu, vzniká nemoc, ukazujeť to i léčení.
Život - to je dlouhá smrt.
Šťasten, komu se dostalo poznání příčiny věcí.
Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?
Dej člověku než to, čeho mu třeba, a bude živ jak zvěř.
Někdy je příjemné mít žárlivce - pak často slyšíme hovořit o tom, co bychom rádi dělali.
Věda není nic jiného než obraz pravdy.
Chci uchopit krásu; uniká mi, zanechávajíc jen tělo v rukou mých...
Pokud jste i stavěli vzdušné zámky, není vaše práce ztracena, když si pod ně postavíte základy.
Moci svobodně užívat vlastní rozum, to je opravdové štěstí.
Každá přílišnost je přirozené povaze nepřátelská.
Vůle je silný slepec, který nese na ramenou chromého vidoucího.
Kniha je člověku mnohdy oděvu potřebnější.
Nic nedostáváme tak lacino a nic se necení tak vysoko jako zdvořilost.
Odpustit a zapomenout znamená drahocenné nabyté zkušenosti vyhazovat okny.
Horší už za sebou máte, i tomu bůh učiní konec.
Moudrý si zajisté sám utváří šťastný osud.
