Docela poctivě to každý myslí nakonec jen sám se sebou a nanejvýš ještě se svými dětmi.
Kdo vůbec nemiluje víno, ženy ani zpěv, zůstává po celý život hlupákem.
Války nemohou přestat, dokud národy žijí v tak různorodých životních podmínkách.
Dlouhé utrpení unaví nejen nemocného, ale i soucit druhých.
Kdo slyšel ráno o Správné zásadě (tao, cestě), může večer umřít bez lítosti.
Pythagorejci: protože jsme v místě trestu, buďme trestáni.
Zvítězit mohou ti, kdo věří, že mohou.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Dnes už nejsou žádné děti.
Rozum a zkušenost nemohou být v opozici trvale.
Jsou matce její děti kotvou v životě.
Zákony jsou pavučiny, jimiž velké mouchy proletí, kdežto malé se v nich zapletou.
Být zdravý, to by byla vůči bližnímu notná nevychovanost.
Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty.
Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.
Nikdo, kdo miluje opravdově, to neví určitě.
Ve vesmíru se nejměkčí může postavit tomu, co je nejtvrdší.
Zbytečná skromnost chudému škodí.
Nemáš-li sílu, abys hořel a šířil světlo, aspoň je nezacloňuj.
S poctivostí nejdál dojdeš.
