Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.
Slovo boží je opravdovým nebeským chlebem a nejlepším pokrmem pro duši.
Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.
Cizinci a bludní psanci jsou od Dia. A dvakrát dává, kdo dává jim rychle.
Pokoušet se učit toho, kdo má o svém rozumu vysoké mínění, je pouze ztráta času.
Je v povaze smrtelníků kopnout do člověka, když leží.
Lidé nenávidí smrt neprávem, je to nejjistější obrana proti mnoha nemocem a svízelům.
Od člověka k člověku se táhne řetěz, který je jako pevná hráz proti nepřízni nebo tragice doby.
Mládí je proto šťastné, že má budoucnost.
Uč se, chlapečku malý, z úsměvu poznávat matku.
Předmětem umění není jednoduchá pravda, ale složitá krása.
Jak brzo zapomeneš všeho ty, tak brzo zapomenou všichni tebe.
Dokonalost ženy je na hony vzdálena její kráse.
Pravda nezpůsobí tolik dobra na světě, jako natropí její zdání zla.
Člověk má být takový k svému příteli, jaký je sám k sobě. Přítel je on sám v jiné osobě.
Revoluce nikdy nenáleží prvnímu, který jí začne, nýbrž vždy až poslednímu, který jí dokončil.
Dostojevskij mi dal víc, než kterýkoli myslitel ve vědě, víc než Gauss.
Své přátelé dělím na ty, které obdivuji, na ty, které ctím, a na ty, s nimiž mám soucit.
Každý má tolik práva, kolik má moci.
Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.
