Co je potlačováno, šíří se. Co je oslabováno, sílí. Co je ničeno, rozkvétá.
Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.
Moc není nikdy dostatečně pevná, je-li příliš velká.
Prací se člověk stává hmotou jako Kristus eucharistií. Práce je jako smrt.
Kdo slyšel ráno o Správné zásadě (tao, cestě), může večer umřít bez lítosti.
Kdo by ctil, co se bohům protiví?
Správně se má každý měřit jen vlastní svou mírou a stopou.
Mlčí-li kdo, stanou se jeho slova příslovečnými.
Láska je pro mysl člověka složitější než matematika - mnohdy s neřešitelnými případy.
Kdo se žene za duchaplností, dohoní hloupost.
Ať si říká Aristotelés a celá filosofie, co chce, tabáku se nic nevyrovná.
Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.
Nezemřel jsem, ale ze života nic nezůstalo.
Na zrcadlo se zlobí ten, kdo má křivou hubu.
Osel chce přijímat rány a lůza chce být ovládána.
Čím je kdo chladnější, vypočítavější a opatrnější, tím méně se vystavuje posměchu.
Ještě chviličku, a zavřeš oči, a toho, kdo tě odnese k hrobu, bude již jiný oplakávat.
Jestliže se ti podařilo ovládnout vášeň dříve, než ovládla tebe, pak se můžeš radovat.
Opatrnost a nedůvěra jsou dobré věci, jen je i vůči nim nutná opatrnost a nedůvěra.
Co je krásnějšího, než být své ženě tak drahý, že se staneš drahým i sám sobě.
