...tragédie mají své místo u bohatých a králů a tyranů; chuďas v tragédii není, leda ve sboru.
Kdo ví, jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje.
Dělat pořádek v knihovně vlastně znamená věnovat se potichu umění kritiky.
Naše nedůvěra posiluje nepoctivost druhého.
Střes se okrást člověka žijícího v nedostatku a zápolit s mužem, jenž má zlomenou ruku.
Pochybování je počátek moudrosti.
Žádná vina není zapomenuta, když o ní ví svědomí.
Své přátelé dělím na ty, které obdivuji, na ty, které ctím, a na ty, s nimiž mám soucit.
Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.
Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.
Není to tím, že bych byl tak chytrý; jenom se problémem déle zabývám.
Miluj ženu tak, jako bys ji nenáviděl a nenáviď ji tak, jako bys ji miloval.
Spravedlivost je: vážit si člověka kvůli pokladu, který v sobě opatruje.Tak jako si vážím sám sebe.
Kdo má dovolen účel, má dovoleny i prostředky.
Vše, co se mezi smrtelníky podniká, je plné bláznovství, vždyť to konají blázni zase jen s blázny.
Nenávist je možno rozpoutat jak dobrými, tak zlými skutky.
Kdokoliv touží po životě v špatnostech, je buďto zbabělec, či zcela bez citu.
Každého táhne vlastní rozkoš.
Ten, kdo nerozezná štěstí, když přijde, nesmí si naříkat, když odejde.
Pojďme jen, kam nás volá i bůh i tvrdý náš osud.
