Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat.
Nakonec si budeme pamatovat nikoli slova našich nepřátel, ale mlčení našich přátel.
Nic není tak typické pro přízemního a omezeného ducha jako láska k majetku.
Útěchou pro nešťastné je mít druhy v strastech.
Čtyři hlavní ctnosti: střídmost, sebevláda, moudrost a spravedlnost.
Často odpouštíme těm, kteří nás nudí, nikdy však těm, které nudíme my.
Často nemá člověk většího nepřítele než sebe samého.
Vědět, kdy být zticha a kdy mluvit, to je velká věc.
Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí.
Dva omyly: 1) brát všechno v doslovném smyslu, 2) brát všechno v duchovním smyslu.
Mládí je šťastné pro svou schopnost vidět krásu. Kdo si uchová schopnost vidět krásu, nestárne.
V každé věci vězí něco, co ještě nikdo neviděl a nevyjádřil; to je třeba nalézt.
Přemýšlením promlouvá duše sama se sebou.
Předmětem umění není jednoduchá pravda, ale složitá krása.
K řízení státu jsou způsobilí právě ti, kteří jsou k tomu povoláváni proti své vůli.
Blud samozřejmě nikdy neodhalí ten, kdo jej dosud sám sdílí.
Člověk a mysl se čistí tragédií.
Střes se okrást člověka žijícího v nedostatku a zápolit s mužem, jenž má zlomenou ruku.
Často se ukazuje, že malí přátelé jsou vlastně velcí.
Poezie je část filosofické techniky.
