Čeho se bojíš? Vezeš Caesara a jeho osud! (Slova k lodivodu Amiclovi, cestou k břehům Malé Asie.)
Lidský život není nic jiného, než řetěz zmeškaných příležitostí.
Mlčí-li kdo, stanou se jeho slova příslovečnými.
Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Kdo miluje nebezpečí, zahyne v něm.
Stydlivost - toť matka nejkrásnějších z lidských strastí: lásky.
Intelekt je neviditelný pro toho, kdo žádný nemá.
Není-li to pravda, je to velmi dobře vymyšleno.
Kdo pokračuje ve vědách, ale upadá v mravnosti, více upadá, než pokračuje.
Opatrnost a nedůvěra jsou dobré věci, jen je i vůči nim nutná opatrnost a nedůvěra.
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.
Odvaha pochází z myšlenky. Statečnost je často pouze netrpělivostí v nebezpečí.
Člověk je ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je on sám.
Obvykle totiž všechno, co není nablízku, znepokojuje lidskou mysl nejvíce.
Rozlišovat mezi minulostí a budoucností je jen iluze, ovšem velmi tvrdošíjná.
Zbabělost je, když víme, co máme činit, ale nečiníme to.
Pravda je to nejcennější, co máme. Šetřeme s ní.
Vždyť v pustém domě žena smýšlí jako muž.
Budoucnost národa je v rukou matek.
