Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.
Dělat pořádek v knihovně vlastně znamená věnovat se potichu umění kritiky.
Kdo je nakažen strachem z nemoci, ten už je nakažen nemocí strachu.
K zemi přitisknut bude ten, kdo poslouchá své srdce příčící se řádu.
Překážky v nás vyburcují vlohy, které by za příznivých okolností zůstaly dřímat.
Kdo chce za den zbohatnout, ten chce za rok viset.
Kdybych naslouchal zákazníkům, byl bych jim býval dal jen rychlejšího koně.
Největší vinu má ten, kdo nechce slyšet pravdu.
Cítíme, že cítíme, a myslíme, že myslíme, to znamená, že jsme.
Ignorance je nejmilejší ze všech nauk, protože nevyžaduje žádné úsilí a nevede k melancholii.
Třiadvacet let! A nic neudělal pro nesmrtelnost! (Don Carlos)
Jsou matce její děti kotvou v životě.
Žena je docela obyčejný tvor, o němž sis udělal krásnou představu.
Rozum je zdrojem veškeré citlivosti.
Nic není tak typické pro přízemního a omezeného ducha jako láska k majetku.
Člověk se projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.
Poznat nesmírnou složitost skutečnosti, to je pro mne věc úcty k životu, která se stupňuje v úžas.
Často i malý pes udrží kance.
Naděje byť malá, zelená se...
Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost fakt, či fantazie.
