Mnoho je na světě mocného, nic však mocnějšího člověka.
Nezemřel jsem, ale ze života nic nezůstalo.
Život - to je dlouhá smrt.
Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho nechává naživu.
Scio me, nihil scire. (Vím, že nic nevím.)
Lidstvo se bezhlavě žene vpřed, na zákaz nedbá či hřích.
Lépe je pykat za to, co jsme si užili, než litovat to, co jsme propásli.
Hlas svědomí a cti je velmi slabý, když kručí v břiše.
Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém.
Lidé jsou zrozeni k poctivosti. Kdo je nepoctivý, a přece žije, uniká zkáze jen o vlas.
Člověk má poznávat s vědomím, že je vzdálen skutečnosti.
Pojďme jen, kam nás volá i bůh i tvrdý náš osud.
Jak hnusný je náš věk! A ve všech jeho podobách je člověk tyran, zrádce nebo vězeň.
Je třeba chtít žít a umět zemřít.
Zdržení se léčby je často ten nejlepší lék.
Poezie je teologie. (Prohlásil Dante podle Boccacciova svědectví.)
Jsme tak zvyklí přetvařovat se před druhými, že nakonec se přetvařujeme sami před sebou.
Často i malý pes udrží kance.
Nikdy neodkládám na zítřek, co mohu vyřídit i pozítří.
Bez vzdělání je život takřka obrazem smrti.
