Ať si říká Aristotelés a celá filosofie, co chce, tabáku se nic nevyrovná.
Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.
Potomstvo splatí každému zásluhy, jež mu náleží.
Ach, jaká je to bída, zestárnout ve strachu.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje a neví, kdo to pobéře.
Je snadné vládnout dobrým.
...neboť, kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti.
Život je boj o právo na lásku, jejímž plodem je spokojenost se sebou samým.
Vesmír jest souhrn všech jednoduchých fyzických těles.
Rozum je zdrojem veškeré citlivosti.
Dokud dýchám, doufám.
Ovládne občas muže jen proto, že muž neví, co by jí odpověděl...
Závist je skrytý obdiv.
Demokracie - vláda lůzy - je podřízením rozumu vášni.
Kdo zlo netrestá, káže ho činit.
I sami věční bozi se nedotknou těch, kdo pod jejich ochranu prchli a zoufale prosí...
Věda není nic jiného než obraz pravdy.
Lidské srdce - toť chaos vesmíru.
Kdo slyšel ráno o Správné zásadě (tao, cestě), může večer umřít bez lítosti.
Jediná spása přemožených - v žádnou nedoufat spásu.
