Co je víc než život? - Služba životu jako služba světlu.
Nic není tak typické pro přízemního a omezeného ducha jako láska k majetku.
I na bídu člověk vzpomene rád, když zakusil nesčetně běd a mnohými zeměmi prošel.
Rozlišovat mezi minulostí a budoucností je jen iluze, ovšem velmi tvrdošíjná.
To právě jest kletba zlého činu, že dále plodě, zlé musí rodit.
Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít. Život měříme skutky, a ne časem.
Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.
Revoluce nikdy nenáleží prvnímu, který jí začne, nýbrž vždy až poslednímu, který jí dokončil.
V tmavých jeskyních našich myslí sny stavějí svá hnízda z pozůstatků dne.
Darebáci nesmějí vědět, že z nich jde strach.
Lež má krátké nohy.
Rozdrobit člověku čas je největší zlo, jaké mu lze způsobit.
Ničemné je nepodat ruky těm, kdo klesli.
Skromnost krášlí muže, ale pravý muž se krášlit nemá, a proto nesmíme býti skromní přespříliš.
Naděje je sen bdícího.
Ráj jsem si vždycky představoval jako knihovnu, nikdy jako zahradu.
Poněvadž jsem nepůsobil bolest jinému, nezasluhuji, abych ji působil sobě samému.
Láska je maximální koncentrace ducha na jediný předmět vnímání.
Pozbude-li muž vnitřního smyslu pro tvůrčí činnost, cítí se ztracen, a je skutečně ztracen.
Žít prostěji, aby jiní mohli prostě žít.
