I proto se děsíme smrti, že někdy zdá se býti dezercí.
Svět je text s mnoha významy a od jednoho významu k druhému přecházíme s vynaložením nějaké práce.
Ten, kdo dostane dobrého zetě, najde syna, kdo zlého, ztratí dceru.
Poezie je teologie. (Prohlásil Dante podle Boccacciova svědectví.)
Není známo, co se skrývá v srdci...
Rozkoš je prémie přírody za námahu plození a rození.
Život nedal smrtelníkům nic bez velké námahy.
Největší chyba je, když si nejsme vědomi žádné chyby.
Každý velký čin se zdá být zpočátku nemožný.
Pokrytectví je módní neřest a všechny módní neřesti platí za ctnosti.
Nemáš-li sílu, abys hořel a šířil světlo, aspoň je nezacloňuj.
Řemeslo se naučí každý. Umění nikdo.
Nejednou se stává, že s rozkoší ubližujeme právě těm, které milujeme.
Klid v lásce je klid nepříjemný.
Ať nechodí ke džbánu, kdo může jít k prameni.
Lidé, kteří se rádi vzdělávají, nejsou nikdy nečinní.
Nikdy neodkládám na zítřek, co mohu vyřídit i pozítří.
Všechno, co chceš, budeš mít, nešťastníče!
Čisté srdce se snadno nepoleká.
Odmyslíš-li si pohled, tělesné obcování a vzájemný styk, je veta po milostném citu.
