Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.
Když jsem měl dvacet, myslel jsem na lásku. Pak už jsem miloval jenom myšlení.
Klid v lásce je klid nepříjemný.
Poniž se hluboce v duši, protože odplatou svévolníku jsou oheň a slzy.
Dneska je každý duchaplný. To je skutečná pohroma. Člověk už zrovna prahne po malé hlouposti.
Malíři a básníci měli vždy stejné právo odvážit se čehokoliv.
V tmavých jeskyních našich myslí sny stavějí svá hnízda z pozůstatků dne.
Krása zachrání svět.
Přátelství širokých vrstev lidu je vladaři nezbytné; jinak se ve zlých dobách nemá oč opřít.
Rodit se, žít a umírat, to je jen změna formy.
Vše se mění, nic nezaniká.
Nevinnost najdete jen v maličkých.
Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.
Co je krásnějšího, než být své ženě tak drahý, že se staneš drahým i sám sobě.
Bláznovství, pane, obchází kolem světa jako slunce; není místa, kde by nesvítilo.
Kdo se žene za duchaplností, dohoní hloupost.
Žít znamená pozvolna se rodit.
To se ti to lže, když tě nikdo nemůže usvědčit z nepravdy.
Mnoho je na světě mocného, nic však mocnějšího člověka.
Kdybychom si sami nelichotili, nemohly by nám lichotky druhých uškodit.
