Malířství je poezie, která se vidí, ale necítí. Poezie je malířství, které se cítí, ale nevidí.
Moc není nikdy dostatečně pevná, je-li příliš velká.
Šťastný národ, který má nudné dějiny.
Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe.
Nač žijeme, když vítr zavane stopu hned za naším střevícem.
Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli.
Tichá voda břehy mele.
Pokud jste i stavěli vzdušné zámky, není vaše práce ztracena, když si pod ně postavíte základy.
Zločin je jediným útočištěm nečinné, netrpělivé a žádostivé bezvýznamnosti.
Do každého věkového stupně vstupujeme jako nováčci a chybějí nám k tomu zkušenosti.
Kde je láska k lidem, tam je i láska k umění.
Právo zabíjet je právo, které mají jen lékaři s povolením fakulty a smějí je vykonávat beztrestně.
Vzdělanost je šťastným lidem ozdobou a nešťastným útočištěm.
Chyby každého člověka ukazují, kam patří. Podle jeho vad můžeme zjistit, je-li ctnostný.
Čeho oči nevidí, toho srdce neželí.
Láska jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.
Moudrý člověk mlčí o tom, co neví.
Lidé mají většinou - jako rostliny - skryté vlastnosti, které teprve náhodou bývají objeveny.
Už osud na svém brusu ostří si spravedlivý meč pro nové dílo zkázy.
Spravedlivost je: vážit si člověka kvůli pokladu, který v sobě opatruje.Tak jako si vážím sám sebe.