Národ, stejně jako děti, potřebuje studium, činnost... Smích, žal a úžas jsou tři struny naší fantazie, ohromené dramatickým kouzlem...
Násilí je lepší než zbabělost, ale nenásilí je tisíckrát lepší než násilí, a nenásilí lidí čistých srdcí je nepřekonatelnou zbraní.
Náš druh (homo) je součástí přírody, nikoliv v ní uzavřená říše.
Náš největší úspěch nespočívá v tom, že nikdy nepadneme, ale v tom, že se pozvedneme vždy, kdykoliv padneme.
Náš vztah ke světu, na který jsme přišli tak neradi, zřejmě nese s sebou to, že tento svět nesneseme bez přerušení.
Naše nedůvěra posiluje nepoctivost druhého.
Našel jsem u Plútarcha, jakými prostředky se bránil Caesar proti nemoci a bolestem hlavy: dlouhé pochody, prostý způsob života, nepřetržitý pobyt v přírodě, štrapáce.
Ne dokonalost, nýbrž nedokonalost charakterizuje vesmír.
Ne přírodě poroučet, přírodu poslouchat!
Ne ze souhlasu, ale z pochybnosti se rodí pokrok.
Nebe a země nejsou dobrotivé, nakládají se vším jako se slaměnými psy. (V Číně se užívalo těchto figur při obětech, následně byly pohozeny.)
Neběduj: ach! - Neříkám, že se nesmí vzlykat; vzlykej si, ale jen uvnitř.
Neboť i zde, kde by ses domníval, že je těla nejméně třeba, totiž při myšlení, mnozí nevědí, jak veliký je to nedostatek, jestliže nemají tělesné zdraví.
Neboť nemít ani zdání o spravedlivém a nespravedlivém i dobrém a zlém je věc, která doopravdy nemůže uniknout hanbě, i kdyby to všechen dav pochválil.
Neboť se živím, abych žil, žiji, abych dobýval a dobývám, abych se vrátil a rozjímal a cítil se ve svém poklidném mlčení člověkem širšího srdce.
Nebuď pyšný na své vědění, raď se s nevědomým jako se vzdělaným, neboť nelze dosáhnout hranic umění; není umělce, který by byl vyzbrojen dokonalostí ve svém oboru.
Nebýt dospělý je tak pohodlné.
Neděláš dobře, když chválíš to, čemu nerozumíš, ale ještě horší je, když to haníš.
Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
Nedospělost je neschopnost užívat svého rozumu bez cizího vedení.
