Nelze vidět sebe, jen obraz sebe v čemsi mimo nás.
Nemáš-li sílu, abys hořel a šířil světlo, aspoň je nezacloňuj.
Nemoci mají prašpatný charakter a sklon k panovačnosti! Nuže, sezvi si všechny choroby světa, žádná pak nechce ustoupit v prvenství druhým - a máš vyhráno.
Nemocný obvykle nemá tak silnou náturu, aby zdolal jak nemoc, tak léky.
Nemohu-li pohnout nebešťany, pohnu Acherontem. (Tj. peklem, Acherón je podle řecké mytologie jedna z pěti řek v podzemní říši mrtvých - podsvětí.)
Nemůže člověk podat odpudivějšího důkazu o své malosti, než je nevíra ve velké lidi.
Nemůžeme děti tvořit podle své vůle - musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe, a jinak bychom je měli nechat na pokoji.
Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.
Nemůžeme vystát ješitnost jiných, protože uráží ješitnost naši.
Nenalhávej si minulost podle potřeby.
Nenásilí je první přikázání mé víry. Je to i poslední přikázání mého kréda.
Nenávist je možno rozpoutat jak dobrými, tak zlými skutky.
Nenávist mezi blízkými příbuznými bývá obvykle nejprudší.
Nenávist poškozuje toho, kdo ji zakouší, stejně jako toho, proti komu se obrací, nenávist je jako rakovina, kterou nic nebrzdí, rozkládá charakter a rozkládá životní integritu člověka. Řada našich vnitřních rozporů má své kořeny právě v nenávisti.
Nenávist, pravý opak lásky, vzniká z bludu, vycházejícího z domněnek.
Není blbce, aby si nebyl jist, že je velikým mužem, není osla, aby - shlížeje se v potoce, kolem něhož kráčí - nehleděl na sebe s potěšením a neshledával, jak náramně se podobá koni.
Není důležité to, co můžeme udělat, ale to, co musíme udělat.
Není horšího neštěstí nad to, kdy se člověk počíná bát pravdy, aby ho nepotrestala.
Není hroznější věci, nežli žaludek v těle, který se drze o slovo hlásí násilím třeba, i když jeho pán trpí a v srdci má žal.
Není krásná ta žena, která je krasavice, ale ta, do které ses zamiloval.
