Lidé, kteří se rádi vzdělávají, nejsou nikdy nečinní.
Velmi ubližují nerozumným, kdož je chválí.
Lékař musí být odpovědný i za to, co mu pacient neřekne.
I ten největší filosof se často neubrání nějaké blbosti.
Památka v myslích lidí pomine, ale trvá - byť anonymně - vklad činného člověka do dějů lidstva.
Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.
Nikdo, kdo miluje opravdově, to neví určitě.
Dlouhé utrpení unaví nejen nemocného, ale i soucit druhých.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, nebere si na pomoc rozum, ale paměť.
Ten, kdo nemá upřímných přátel, je vlastně sirotkem.
Kdo má, uč se ztrácet; kdo je šťasten, uč se trpět. (Nevěsta messinská)
Radost z uvažování a z chápání je nejkrásnějším darem přírody.
Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.
Kdo vůbec nemiluje víno, ženy ani zpěv, zůstává po celý život hlupákem.
Člověk je provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem - provaz nad propastí.
Cesta, po níž lze kráčet, není věčná Cesta; jména, která lze pojmenovat, nejsou věčná jména.
Dva omyly: 1) brát všechno v doslovném smyslu, 2) brát všechno v duchovním smyslu.
Jsou matce její děti kotvou v životě.
Své chudé hroudy do smrti se nezřeknu; tam ječmen sice chroupám, ale bez bázně.
Vysoko myslit - vysoko jednat.
