Řeč člověka je jako jeho život.
O mnohé věci se nepokoušíme ne proto, že jsou těžké, ale těžké jsou proto, že se o ně nepokoušíme.
Život je neustálé odvádění pozornosti, jež nedovolí ani, abychom si uvědomili, od čeho to odvádí.
Kdo miluje nebezpečí, zahyne v něm.
Člověk je zvláště sváděn věcmi, které připomínají jiné, představují je nebo napodobují.
Který člověk by se nechtěl nechat ubodat dýkami, aby před tím byl Caesarem?
Bez vzdělání je život takřka obrazem smrti.
Kdokoliv touží po životě v špatnostech, je buďto zbabělec, či zcela bez citu.
Chci uchopit krásu; uniká mi, zanechávajíc jen tělo v rukou mých...
Jediná forma lži, která je absolutně bez hany, je lež pro lež.
Není lepšího daru, než žije-li muž a žena jak jedno tělo a duše v rodinném kruhu.
Kdybychom si sami nelichotili, nemohly by nám lichotky druhých uškodit.
Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.
Snažte se připojit ke kráse skutečné hodnoty.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Klid v lásce je klid nepříjemný.
Není možné, aby člověk žil šťastně, nežije-li rozumně.
Lidé rychleji oželí ztrátu otce než ztrátu dědictví po něm.
I na bídu člověk vzpomene rád, když zakusil nesčetně běd a mnohými zeměmi prošel.
Pro pocit štěstí se obyčejně vyžaduje tolik času, kolik je ho třeba k natažení hodinek.
