Když vyženou Boha ze země, my jej ubytujeme v podsvětí.
Vše krásné umírá s člověkem, ne však umění.
Peklo a ráj mi připadají nepřiměřené. Lidské skutky si toho tolik nezaslouží.
Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.
Život nepodrobený zkoumání nemá cenu žít.
Který člověk by se nechtěl nechat ubodat dýkami, aby před tím byl Caesarem?
Absolutní dokonalost se zdá být rušivá.
Sketa, než zemře, stokrát umírá, chrabrý jen jednou ochutnává smrt.
Nade všemi vrcholy jest klid.
Blaženost není odměnou ctnosti, nýbrž ctnost sama.
Nenávist je možno rozpoutat jak dobrými, tak zlými skutky.
Musíme usilovat o mírové cíle mírovými prostředky.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Není lepšího daru, než žije-li muž a žena jak jedno tělo a duše v rodinném kruhu.
Jen z neznalosti dějin pomlouváme svoji dobu. Vždy tomu tak bylo.
Mládí je jako mladý mošt. Nedá se udržet. Musí vykvasit a přetéct.
Lidé rychleji oželí ztrátu otce než ztrátu dědictví po něm.
Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.