Blbci žijí veseleji, neboť vždy mají více důvodů k smíchu než lidé moudří a přemýšliví.
Šlechticem se člověk nerodí, stává se jím.
Žít znamená snít; být moudrý znamená snít příjemně.
Opovrhování lidmi je pro uvážlivého ducha jenom první stupeň k lásce k lidem.
Smrt, znovu tvoříc, zachovává.
Žádný muž ani žena neví, co je to dokonalá láska, dokud nejsou ženatí nebo vdaní čtvrt století.
Nemocný obvykle nemá tak silnou náturu, aby zdolal jak nemoc, tak léky.
Naše nedůvěra posiluje nepoctivost druhého.
Pochybování je počátek moudrosti.
Jednej vždy tak, aby se maxima tvé vůle mohla stát principem všeobecného zákonodárství.
Tak bohové s kormidlem v rukou vlídnost zjevují násilím.
Evangelium má pronikavé oči a vidí hluboko do srdce.
Fanatismus může nejsnáze rozdmýchat svůj zločinný plamen za pomoci nenávisti.
Chval přítele veřejně, ale kárej ho mezi čtyřma očima.
Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Provozování lékařství je boj a také fraška, hraná třemi osobami: pacientem, lékařem a nemocí.
Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.
Vychovávání je největší a nejtěžší problém, který člověku je možno uložit.
Celý svět je naší společnou vlastí.
Víno a ženy připraví moudrého o rozum, a kdo se chytne nevěstek, ztratí všechny zábrany.
