Pravá únava je únava z nevědomosti.
Pochybuji - a proto myslím. Myslím - tedy jsem.
Jak hnusný je náš věk! A ve všech jeho podobách je člověk tyran, zrádce nebo vězeň.
Mezi jinými zly chová v sobě nemoudrost také to, že stále ožívá.
Lidská srdce se mění jak dni, které sesílá na ně otec lidí i bohů.
Musím se zúčastnit, abych byl.
Spokojenost se sebou samým je ve skutečnosti to nejvyšší, v co můžeme doufat.
Uč se, chlapečku malý, z úsměvu poznávat matku.
Lakomec není dobrý vůči nikomu, vůči sobě je však nejhorší.
Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale okamžiky.
Jen malí lidé se perou o prestiž, velcí ji mají.
Častěji z pýchy než z nedostatku rozumu stavíme se tvrdošíjně na odpor správným názorům.
Máme-li děti vychovávat, je třeba, abychom se také stali dětmi.
Nic neshledávám tak obtížným, jako být duchaplný ve společnosti hlupáků.
Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací.
Ó, jak krásné, vědět jednu věc, nebo dokonce dvě.
Moudrý si zajisté sám utváří šťastný osud.
Všechnu svou technologii bych vyměnil za jedno odpoledne se Sókratem.
Nad lidskou ctí není nikdo.
Dopouštět se velkých chyb beztrestně - to je to, co umožňuje pronikavý intelekt.
