Obec, zvyklou žít svobodně, lze snadněji udržet s pomocí jejích vlastních občanů.
Jak hnusný je náš věk! A ve všech jeho podobách je člověk tyran, zrádce nebo vězeň.
Láska je taková, že čím víc člověk miluje, tím víc touží milovat.
Nezoufej nad vlastní silou! Tvé srdce je dosti bohato, aby se samo oživilo. (Valdštejn)
Lehounce vedle sebe myšlenky dlí, ale tvrdě v prostoru do sebe narážejí věci.
Obecně platí, že každá země má jazyk, jaký si zaslouží.
V armádě má každý pěšák ve své tornistře maršálskou hůl.
Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.
Mnoho je na světě mocného, nic však mocnějšího člověka.
Velká část sporů mezi lidmi vzniká z toho, že nedovedou držet jazyk na uzdě.
Kněžka paměť ubíjí přítomnost a obětuje její srdce svatyni mrtvé minulosti.
Cizinci a bludní psanci jsou od Dia. A dvakrát dává, kdo dává jim rychle.
Vždy nestálý a měnlivý tvor je žena.
Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.
Nikdo není natolik udatný, aby nebyl neobvyklými věcmi vyveden z míry.
A není známo, že mravy zamilovaného láska přizpůsobuje druhému?
Otevři ústa svá za němého.
...tragédie mají své místo u bohatých a králů a tyranů; chuďas v tragédii není, leda ve sboru.
Nenalhávej si minulost podle potřeby.
