Život - to je dlouhá smrt.
Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.
To, co je svobodné od přírody, nemůže být rušeno ničím a nemůže mu překážet nic než ono samo sobě.
Nejspokojenější lidé jsou právě ti, kterým násilím nebyla vnucena vzdělanost.
Ideály jsou jen k tomu, aby se na nich vydělávalo.
Smích je velká věc. Ničeho se lidé nebojí tolik jako smíchu.
Každý stupeň vzdělání počíná dětstvím. Proto se nejvíce vzdělaný, pozemský člověk podobá dítěti.
I nejupřímnější žena skrývá na dně svého srdce nějaké tajemství.
Člověk je ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je on sám.
Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.
Žádný nebuď jako druhý, ale každý se rovnej nejvyššímu! Jak se to dělá? Každý buď dokonalý v sobě.
Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
Dva milostné dopisy píšeme těžko - první a poslední.
Pochybování je počátek moudrosti.
Chybovat je v povaze každého člověka, ale jen hlupák na svém omylu setrvává.
Budovat světy nestačí vždy hloub spějící mysli: Milující srdce však nasytí lačného ducha.
Žádnou jinou knihu než svět. Žádné jiné vyučování než fakta.
Za tím kráčí Smrt, kdo z boje utíká.
Každého táhne vlastní rozkoš.
Žízeň je hrozná věc a mívá někdy trvalý následky. (Švejk)
