Ty si dej na mě pozor! Ty kradeš nad svou šarži!
Ctěte ženy, ony splétají a tkají nebeské růže do pozemského života.
Ať nechodí ke džbánu, kdo může jít k prameni.
Kdo chce za den zbohatnout, ten chce za rok viset.
Prostor vědomí je pranepatrný. Vejde se tam vždy jen jeden problém.
Jsou city, které se nedají vyslovit jinak, než mlčením.
Moci svobodně užívat vlastní rozum, to je opravdové štěstí.
Kdybychom si sami nelichotili, nemohly by nám lichotky druhých uškodit.
Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou dvě křídla okna, která nelze otevřít ani zavřít samostatně.
Horší už za sebou máte, i tomu bůh učiní konec.
Smutek vždy vzniká z plynutí času, který nevytvořil svůj plod.
Láska k bližnímu, přátelskost, bratrský soucit je trpícímu často potřebnější než všechny léky.
Láska je to, co je na světě nejsilnější, přesto si nedokážeme představit nic pokornějšího.
Spánek i bdění, překročí-li míru, jsou nemocí.
Jednej vždy tak, aby se maxima tvé vůle mohla stát principem všeobecného zákonodárství.
Smutná epocha: je snadnější rozbít atom, než rozbít předsudky.
Věda se stane náboženstvím. Tím jsem si jist.
Snažte se připojit ke kráse skutečné hodnoty.
Kdo má, uč se ztrácet; kdo je šťasten, uč se trpět. (Nevěsta messinská)
Nic není duchu dosažitelnější než nekonečno.
