Znám pouze dvě skutečná životní neštěstí: výčitky svědomí a nemoc.
Člověk se projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.
Dokonalost ženy je na hony vzdálena její kráse.
Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít. Život měříme skutky, a ne časem.
Láska z milosti je vlastně jen ranou osudu ze soucitu.
Nesmíme se nechat zmást důkazy!
Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?
Na zrcadlo se zlobí ten, kdo má křivou hubu.
K malým chybám se přiznáváme, abychom ostatní přesvědčili, že velké nemáme.
Stálý styk se špatnými rozmnožuje sklon ke špatnosti.
Člověk je jen třtina, nejslabší v přírodě. Ale třtina, která myslí.
Žárlivost se vždy rodí s láskou, ale vždycky s ní neumírá.
Ve válce je třeba číst nadpřirozené pravdy, které se týkají zla.
Člověk myslí jen prostřednictvím představ. Chceš-li být filosofem, piš romány.
Člověk je tvor nesmyslný. Nedokázal by vytvořit ani roztoče, ale bohy vyrábí po tuctech.
Kde je vědění a inteligence, bude také velká faleš a pokrytectví.
Víno a ženy připraví moudrého o rozum, a kdo se chytne nevěstek, ztratí všechny zábrany.
Nikdo není natolik udatný, aby nebyl neobvyklými věcmi vyveden z míry.
Pokud se příliš pevně chytíš stínu, dávej pozor, aby ti neunikla podstata.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
