Pomlouvač má ďábla na jazyku, a kdo ho poslouchá, tomu sedí v uchu; malý je rozdíl mezi nimi.
Kdykoli se přijme potravy nad přirozenou potřebu, vzniká nemoc, ukazujeť to i léčení.
Vzdělanost je šťastným lidem ozdobou a nešťastným útočištěm.
Jediný způsob, jak žít, je nechat žít.
Přirozeností člověka je milovat i ty, kdož ho urážejí.
I na bídu člověk vzpomene rád, když zakusil nesčetně běd a mnohými zeměmi prošel.
Ďábel dovede citovat Písmo pro svůj účel.
Važ si sebe, nedávej rukám volnost, když je mozek líný.
Poznávání pravdy je zdraví lidského ducha.
Bázeň vede k zmoudření.
Láska z milosti je vlastně jen ranou osudu ze soucitu.
Smutná epocha: je snadnější rozbít atom, než rozbít předsudky.
Pozitivní dobro, které mohou vlády vykonat, je omezeno na odstraňování překážek k dobrému životu.
Blud samozřejmě nikdy neodhalí ten, kdo jej dosud sám sdílí.
Nepomáhá nám tolik pomoc našich přátel jako jistota, že by nám pomohli.
Je vinen dvojnásob, kdo se za své provinění nestydí.
Co je potlačováno, šíří se. Co je oslabováno, sílí. Co je ničeno, rozkvétá.
Prací se člověk stává hmotou jako Kristus eucharistií. Práce je jako smrt.
Dobrý člověk přirozeně touží po vědění.
Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí.
