Chceme-li se přiblížit pravdě, musíme se v první řadě vzdálit všednímu životu.
Každá přílišnost je přirozené povaze nepřátelská.
Když není lásky, co zbývá?
Člověk je substance smrtelná, vyjadřující myšlenky řečí.
Ovládne občas muže jen proto, že muž neví, co by jí odpověděl...
Památka v myslích lidí pomine, ale trvá - byť anonymně - vklad činného člověka do dějů lidstva.
Promyslet může člověk jen to, co zná, proto se má něčemu naučit. Ale ví jen to, co promyslel.
Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
Malá chyba na začátku se stane velkou na konci.
Často odpouštíme těm, kteří nás nudí, nikdy však těm, které nudíme my.
Podvodníci a pokrytci jsou ti, kdo dělají vše slovem a nic činem.
Dvojí věc chce pravý muž: nebezpečí a hru. Proto chce ženu: nejnebezpečnější hračku.
Važ si sebe, nedávej rukám volnost, když je mozek líný.
Tajemství našeho konání spočívá ve vyléčení láskou.
Mnozí umírají příliš pozdě a někteří umírají příliš záhy. Ještě zní cize nauka: Umři v pravý čas!
Je vinen dvojnásob, kdo se za své provinění nestydí.
Bláznovství, pane, obchází kolem světa jako slunce; není místa, kde by nesvítilo.
Z rozumu se rodí nové, ze srdce věčné.
Jak brzo zapomeneš všeho ty, tak brzo zapomenou všichni tebe.
Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.
