Smutný je život, jímž provívá odporná chtivost peněz jako ledový vítr.
Mlčí-li kdo, stanou se jeho slova příslovečnými.
Přemýšlením promlouvá duše sama se sebou.
Přemíra kritiky svědčí o neporozumění.
Jen bezcitný muž uvádí ženu do rozpaků.
Kdo zlo netrestá, káže ho činit.
Láska jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.
Zákonnost ubíjí moderní společnost.
Učiní-li muž něco z lásky ke světu, postará se svět o to, aby to již podruhé nečinil.
Uč se, chlapečku malý, z úsměvu poznávat matku.
Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí.
Rozum a zkušenost nemohou být v opozici trvale.
Naděje byť malá, zelená se...
Nepomáhá nám tolik pomoc našich přátel jako jistota, že by nám pomohli.
V nic se nemůže doufat, když bohové nechtějí tomu.
Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí soustavnou potřebu být.
Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Nelze vidět sebe, jen obraz sebe v čemsi mimo nás.
Tak chtějí tam, kde mohou to, co chtějí. (Peklo III)
Čest tvoje, jméno i chvála ti po všechny zůstanou časy.
