Z řemesla se lze pozvednout k umění. Z fušování nikdy.
Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?
Je rozumný, kdo se nermoutí pro to, co nemá, nýbrž se raduje z toho co má.
Dobře vám radím, nikdy nechraňte, neuctívejte bezvládí stejně tak jako tyranství!
Moci svobodně užívat vlastní rozum, to je opravdové štěstí.
Překážky v nás vyburcují vlohy, které by za příznivých okolností zůstaly dřímat.
Pochybování je počátek moudrosti.
Není známo, co se skrývá v srdci...
Pozbude-li muž vnitřního smyslu pro tvůrčí činnost, cítí se ztracen, a je skutečně ztracen.
Kdo je naplněn žádostmi, postihuje jen vnější tvářnost věcí.
Každá přílišnost je přirozené povaze nepřátelská.
Památka v myslích lidí pomine, ale trvá - byť anonymně - vklad činného člověka do dějů lidstva.
Nespravedlnost, které se dopouštíme, a ta, kterou sami trpíme, není vážena na stejných vahách.
Člověk může být v lásce šťasten, jen když přestal milovat sebe sama.
Čisté srdce se snadno nepoleká.
Jsou pomluvy, před kterými i nevinní ztratí odvahu.
Skepse je každopádně pouze prvním krokem na cestě k moudrosti.
Čestná smrt je lepší než život v hanbě.
Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho nechává naživu.
Správně se má každý měřit jen vlastní svou mírou a stopou.