Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost.
Vojáci jsou nástrojem zla a má se jich užít jen v nejkrajnějším případě.
Mnozí umírají příliš pozdě a někteří umírají příliš záhy. Ještě zní cize nauka: Umři v pravý čas!
Kde špatně žijí, nejen že nic neslyší, nevidí ale nic, ač jasné věci zří.
Čas se donekonečna rozvětvuje a směřuje k nesčetným budoucnostem.
Člověk, který má nový nápad, je považován za cvoka, dokud jeho nápad neuspěje.
Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti: nikdy se nedočká ozvěny.
V nejzkaženějším státě je nejvíce zákonů.
Lépe se ctí něco ztratit, nežli s hanbou vyzískat.
Dojdou-li někomu síly, znamená to, že se vzdává v půli cesty...
Nežijeme z věcí, ale z jejich smyslu.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Humor obsahuje složku krutosti bezmyšlenkovitě rozdávané nebo zálibně přijímané.
Kdo oloupen, se tomu směje, okrádá zloděje; kdo se zbytečně trápí, okrádá sebe.
Každý národ vidí nedostatky jiných, a všichni mají pravdu.
Běží-li člověk po nesprávné cestě, vzdálí se pravdě více, čím je schopnější a rychlejší.
Odvaha pochází z myšlenky. Statečnost je často pouze netrpělivostí v nebezpečí.
Obvykle totiž všechno, co není nablízku, znepokojuje lidskou mysl nejvíce.
Ze všeho, co je věčné, je láska nejkratší.
Láska je taková, že čím víc člověk miluje, tím víc touží milovat.
