Žádná vina není zapomenuta, když o ní ví svědomí.
Mnozí umírají příliš pozdě a někteří umírají příliš záhy. Ještě zní cize nauka: Umři v pravý čas!
Poniž se hluboce v duši, protože odplatou svévolníku jsou oheň a slzy.
Není méně hodno vojevůdce vítězit rozvahou než mečem.
Nejdále dojde a nejúspěšnějším bude, kdo nejvíc zápasil sám se sebou.
Láska z milosti je vlastně jen ranou osudu ze soucitu.
Nepoddávej se ženě celou svou duší, aby ona nakonec neovládla tebe.
Nenávist je možno rozpoutat jak dobrými, tak zlými skutky.
Památka v myslích lidí pomine, ale trvá - byť anonymně - vklad činného člověka do dějů lidstva.
Člověk je vážen nebo nevážen nejen podle toho, co dělá, nýbrž i podle toho, co chce.
Nemáš-li sílu, abys hořel a šířil světlo, aspoň je nezacloňuj.
Lakomec není dobrý vůči nikomu, vůči sobě je však nejhorší.
Mlčení mluví pro toho, kdo má slovo.
Nenávist, pravý opak lásky, vzniká z bludu, vycházejícího z domněnek.
Ráj jsem si vždycky představoval jako knihovnu, nikdy jako zahradu.
Jednou rukou pacient už lékaři nezatleská.
Srdce, které dovede čelit všemu, v dobách těžkých doufá a v dobách šťastných osudu se bojí.
Jednej, mluv a mysli ustavičně tak, jako by ses už měl rozloučit se životem.
Život je boj o právo na lásku, jejímž plodem je spokojenost se sebou samým.
Ten, kdo zapomene na minulé dobro, stane se starcem v týž den.
