1883 – 1924
Pražský židovský prozaik, píšící německy. V jeho díle se spojuje humanistické cítění a myšlení s krizovými pocity nejistoty a s těžkým rozčarováním z reality. Jeho dílo je určováno pocitem rezignace způsobené bezmocností jedince v odcizeném světě i jeho společenskou nečinností. Kromě několika povídek vydaných za jeho života (Topič, Proměna, Venkovský lékař) bylo dílo vydáno posmrtně. Hlavní jsou romány Zámek, Proces a Amerika.
1724 – 1804
Německý filozof a vědec, zakladatel německé klasické filozofie. Celý svůj život prožil v Královci, kde byl v období 1770–1796 profesorem logiky a metafyziky tamější univerzity. V tzv. předkritickém období (do roku 1770) uznával možnost spekulativního poznání věcí, jak jsou samy o sobě, tj. metafyziku. V kritickém období popřel tuto možnost na základě zkoumání forem poznání a omezenosti lidských poznávacích schopností.
1813 – 1855
Dánský teolog, filozof a spisovatel, předchůdce existencialismu a tzv. dialektické teologie. Jeho myšlení je prvním vyhraněným teoretickým výrazem krize filozofie a náboženství v polovině 19. století. S německou romantikou sdílí zjitřený pocit subjektivity. Sokratovskou ironii, o níž napsal svou magisterskou disertaci, interpretoval v duchu protestantismu. Především však reprezentuje protiracionalistickou reakci na hegelovskou filozofii.
1929 – 1968
Americký baptistický pastor (od roku 1954). Jeden z vůdců boje za občanská práva černošského obyvatelstva ve Spojených státech Amerických. Iniciátor taktiky nenásilných akcí, zakladatel Jižní křesťanské konference a předák Národní asociace pro pokrok barevného obyvatelstva. Byl zavražděn rasisty.
1592 – 1670
Český pedagog, humanistický filozof, spisovatel, teolog, polyhistor a reformátor. Jedna z největších postav českých kulturních dějin. Po studiu na německých evangelických školách v Herbornu a Heidelbergu byl učitelem v Přerově a duchovním správcem ve Fulneku. Po bitvě na Bílé hoře se musel skrývat, v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Postupně se stal jako evropsky uznávaný učenec a poslední biskup jednoty bratrské jedním z politických mluvčích české protikatolické emigrace.
551 př.n.l. – 479 př.n.l.
Čínský filozof, zakladatel konfucianismu. Zabýval se zejména etikou, kterou pojímal zároveň jako teorii vlády a uspořádání společnosti. Základním pojmem je norma společenských povinností a cílem sladění zájmů individua a společnosti. Čínskou tradicí je Konfucius považován za prvního čínského filozofa a největšího mudrce všech dob.